Definice: Porucha vědomí = stav, kdy je narušena schopnost jedince uvědomovat si sám sebe a okolí, zpracovávat podněty a projevovat vlastní vůli. Rozlišujeme poruchu kvantity vědomí (vigilita – bdělost, „kolik” vědomí) a kvality vědomí (lucidita, obsah, pozornost – „jaké” vědomí). Porucha vědomí je symptom, ne diagnóza – vždy nutné aktivně hledat příčinu.

Reference-first

Přednemocniční zhodnocení a urgentní postupy u konkrétních příčin jsou ve složce Urgent: Status epilepticus, Hypoglykemické koma, Akutní cévní mozková příhoda (CMP), Intoxikace (Obecný postup a Antidota), Diabetická ketoacidóza (DKA). Tady je intenzivistická nadstavba: systematické škálování hloubky bezvědomí, neurologické vyšetření komatózního pacienta, strukturovaná diferenciální diagnostika, cílená vyšetření a management včetně zajištění dýchacích cest při GCS ≤ 8.

1. Kvalitativní vs. kvantitativní porucha vědomí

  • Kvantitativní (porucha vigility) = porucha bdělosti na ose vědomí → bezvědomí. Plynulé spektrum:
    • Somnolence – chorobná spavost, pacient probuditelný oslovením, po probuzení orientovaný, ale opět usíná; výzvy splní.
    • Sopor – probuditelný jen silným (algickým) podnětem, reakce neúplná a okamžitě odeznívá, slovnímu kontaktu nepřístupný.
    • Koma – nelze probudit ani algickým podnětem; chybí účelná reakce. Hloubku kvantifikujeme škálami (GCS, FOUR).
  • Kvalitativní (porucha lucidity) = porucha obsahu vědomí při zachované (často i zvýšené) bdělosti – typicky delirium (akutní stav zmatenosti).
    • Hypoaktivní delirium – útlum, apatie, snadno přehlédnutelné (a prognosticky horší), často zaměněno za depresi/únavu.
    • Hyperaktivní delirium – agitovanost, neklid, halucinace, vegetativní hyperaktivita.
    • Smíšené – kolísání mezi oběma formami.
    • Časté příčiny na JIP/ARO: bolest, sepse, dehydratace, hypo/hypertenze, minerálová dysbalance, hypo/hyperglykemie, hladovění, narušení cirkadiánního rytmu, anémie, horečka. Obtížně diagnostikovatelné, preventabilní i léčitelné; ke screeningu slouží CAM-ICU.

Vědomí ≠ pouze GCS

Pacient s expresivní (Brocovou) fatickou poruchou rozumí a vyhoví výzvě, ale nemluví – nesmí být chybně hodnocen jako kvantitativní porucha vědomí. Pacient s percepční (Wernickeho) poruchou mluví hodně („slovní salát”), ale nerozumí. Před hodnocením kvantity vědomí proto orientačně vyšetři i řeč.

2. Škálování hloubky bezvědomí

Glasgow Coma Scale (GCS)

Skóre 3–15 bodů, součet tří komponent. U intubovaného pacienta se verbální složka nahrazuje „T” (např. 8T). Vždy uvádět i rozpis (E_V_M_), nejen součet.

ReakceBodyPopis
Otevření očí (E, 1–4)4spontánně
3na oslovení
2na bolestivý podnět
1neotevírá
Slovní odpověď (V, 1–5)5orientovaná, plynulá
4dezorientovaná, ale souvislá
3jednotlivá slova (nepřiléhavá)
2nesrozumitelné zvuky
1žádná
Motorická odpověď (M, 1–6)6vyhoví výzvě
5cílená obrana (lokalizuje bolest)
4úniková flexe (necílená)
3dekortikační flexe
2decerebrační extenze
1žádná
  • Motorická odpověď má nejvyšší prognostickou výpovědní hodnotu.
  • Dekortikace (flekční postavení HK, abnormální flexe) = léze nad mezencefalem; decerebrace (extenční postavení) = závažnější léze na úrovni mozkového kmene.
  • Praktické dělení: GCS 13–15 lehká, 9–12 středně těžká, ≤ 8 těžká porucha vědomí.

GCS ≤ 8 = „nechrání dýchací cesty"

Hranice GCS ≤ 8 je klíčová: pacient typicky ztrácí obranné reflexy (kašlací, dávivý), hrozí aspirace a obstrukce kořenem jazyka → indikace k definitivnímu zajištění dýchacích cest. Viz 08 Dýchací cesty.

FOUR skóre (Full Outline of UnResponsiveness)

Alternativa GCS, využitelná i u intubovaného pacienta (neobsahuje verbální složku) a citlivější v hlubokém komatu, protože hodnotí i kmenové reflexy a dechový vzorec. Čtyři komponenty, každá 0–4 body (max. 16):

KomponentaHodnotí
E – oční reakceotevření/sledování, mrkání na výzvu
M – motorická reakcevyhovění výzvě, lokalizace, flexe/extenze
B – kmenové reflexypupilární, korneální, kašlací reflex
R – respiracevzorec dýchání / synchronizace s ventilátorem

AVPU / ACVPU

Rychlý orientační nástroj (zejm. v PNP a triáži): Alert – Confusion (nová zmatenost) – Voice – Pain – Unresponsive. „P” zhruba odpovídá GCS ≈ 8. Součást skóre NEWS2.

3. Neurologické vyšetření komatózního pacienta

Cílem je odlišit strukturální (ložiskovou, často s lateralizací) od difuzní/metabolické příčiny a vyhledat známky herniace.

Zornice (fotoreakce)

NálezSuspektní příčina
izokorické, reagujícízachovaný kmen – často metabolická/toxická příčina
jednostranná mydriáza, areaktivníútlak n. III při temporální (unkální) herniaci – emergence
oboustranně úzké, reagujícímetabolická porucha, pontinní léze (špendlíkové), opioidy
oboustranně široké, areaktivnítěžké hypoxické postižení kmene, atropin, agonální stav
pupilometrieobjektivizace velikosti a reaktivity (NPi), trendování

Kmenové reflexy

  • Fotoreakce (II/III), korneální reflex (V/VII), okulocefalický reflex („oči panenky”; nevyšetřovat při nestabilní C-páteři), okulovestibulární reflex (kalorický test), dávivý a kašlací reflex (IX/X).
  • Postupné vyhasínání kmenových reflexů v kraniokaudálním směru signalizuje progredující kmenovou lézi/herniaci.

Lateralizace a motorika

  • Asymetrie tonu, reflexů, spontánní hybnosti, deviace bulbů a hlavy (k ložisku u hemisferální léze), asymetrická reakce na algický podnět → svědčí pro strukturální/ložiskovou lézi (CMP, expanze, trauma).
  • Zánikové jevy na HK (Mingazzini – pokles, Dufourův příznak – pronace supinované HK) odhalí lehčí lateralizovanou parézu u spolupracujícího pacienta.
  • Patologický extenzní (Babinski) příznak, dekortikační/decerebrační postavení.

Meningeální příznaky

  • Opozice šíje, Kernigův a Brudzinského příznak → suspektní meningitida/encefalitida nebo subarachnoidální krvácení. Mohou chybět v hlubokém komatu i u starších/imunokompromitovaných.

4. Diferenciální diagnostika příčin

Základní rozdělení: strukturální (ložiskové postižení mozku, často lateralizace + nález na CT) vs. difuzní / metabolicko-toxické (symetrický nález, zachované kmenové reflexy, kolísání). Pro systematické vybavení příčin slouží mnemotechnika AEIOU-TIPS:

PísmenoPříčinyOdkaz
A – Alcohol / Acidózaetanol, metabolická acidóza, ABRIntoxikace (Obecný postup a Antidota)
E – Epilepsie / Encefalopatie / Endokrinní / Elektrolytystatus / postiktální stav, jaterní a uremická encefalopatie, myxedém, Addison, dysnatremieStatus epilepticus
I – Inzulin (glykemie)hypoglykemie, hyperglykemické stavy (DKA, HHS)Hypoglykemické koma, Diabetická ketoacidóza (DKA), 19 Diabetes mellitus
O – Opioidy / O₂ (hypoxie, hyperkapnie) / Otravypředávkování, respirační selhání, COIntoxikace (Obecný postup a Antidota)
U – Urémie / Uvnitř prostředírenální selhání, hyperamonemie15 Renální selhání, hemodialýza
T – Trauma / Teplotakraniotrauma, nitrolební hypertenze, hypo/hypertermie12 Kraniotrauma, nitrolební tlak
I – Infekcemeningitida, encefalitida, sepse06 Sepse, septický šok, infekce
P – Psychiatrické / Poisoning (intoxikace)katatonie, psychogenní areaktivita, lékyIntoxikace (Obecný postup a Antidota)
S – Stroke / Shock / SAKCMP, krvácení, hypoperfuze CNS, šok14 Cévní mozkové příhody, Akutní cévní mozková příhoda (CMP), 01 Šok

Vodítka v anamnéze a kontextu

Náhlý vznik s lateralizací svědčí pro CMP/krvácení; postupný rozvoj se zmateností pro metabolickou/toxickou příčinu; horečka + meningismus pro neuroinfekci; nález prázdných blistrů či injekčního náčiní pro intoxikaci; diabetik na inzulinu pro hypoglykemii. Vždy zjisti čas posledního normálního stavu (rozhoduje o trombolýze u CMP).

5. Cílená vyšetření

  • POCT glykemie z prstu okamžitě u každé poruchy vědomí – hypoglykemie je rychle reverzibilní a snadno přehlédnutelná příčina; nečekat na laboratoř.
  • ABR + krevní plyny – hypoxie, hyperkapnie (B!), acidóza/alkalóza, laktát, dyselektrolytemie.
  • Laboratoř: iontogram (Na, K, Ca), renální a jaterní testy, amoniak (na suchý led/led), CRP, KO, koagulace, štítná žláza, osmolalita.
  • Toxikologie: cílený screening (etanol, paracetamol – viz ACC, metanol/etylenglykol, BZD, opioidy), karbonylhemoglobin u podezření na CO. Léčba se ale řídí klinikou a empirickými antidoty, ne čekáním na výsledek.
  • CT mozku (nativní) – první volba u suspektní strukturální příčiny, traumatu a před LP; vyloučí krvácení a expanzi. CT angiografie u CMP.
  • MR mozku (difuzně vážené sekvence – DWI) – citlivější pro časnou ischemii, kmenové a difuzní léze.
  • Lumbální punkce – při podezření na neuroinfekci či SAK s negativním CT (vždy po vyloučení nitrolební hypertenze/expanze).
  • EEG – nonkonvulzivní status epilepticus jako příčina nejasného komatu, hodnocení hloubky sedace.
  • Sonografie – ONSD (průměr pochvy zrakového nervu) jako neinvazivní marker nitrolební hypertenze.
  • Multimodální monitorace (u neurokritického pacienta): měření ICP (globální parametr), PbtO₂ (regionální tkáňová oxymetrie), mozková teplota, NIRS (regionální oxygenace) – detail 12 Kraniotrauma, nitrolební tlak.

6. Management dle ABCDE (intenzivistický pohled)

Postup je paralelní (diagnostika + stabilizace současně) a při každé změně stavu se opakuje. Pořadí priorit kopíruje algoritmus z přednášky.

  • A – Airway: Posuď schopnost chránit dýchací cesty. Indikace k intubaci zohledni komplexně: etiologie a možnost rychlé korekce (např. hypoglykemie, opioidová intoxikace – netřeba intubovat, je-li reverze rychlá), riziko aspirace, nutnost transportu/vyšetření (CT), neuroprotekce. Při GCS ≤ 8 zpravidla definitivní zajištění DC – nejčastěji RSI (viz 08 Dýchací cesty).
  • B – Breathing: Odstraň hypoxii a hyperkapnii (obojí samostatně poškozuje mozek a zhoršuje vědomí). Cíl normoxie a normokapnie (hyperventilace jen krátkodobě jako bridging u herniace).
  • C – Circulation: Léčba šoku a udržení mozkové perfuze (MAP / CPP) – hypotenze i hypertenzní krize mohou být příčinou i následkem. Viz 01 Šok, 04 Oběhové selhání.
  • D – Disability: Cílené neurologické vyšetření (GCS/FOUR, zornice, lateralizace, meningeální jevy) a glykemie. Empirická terapie reverzibilních příčin:
  • E – Exposure: Tělesná teplota (hypo/hypertermie jako příčina i komplikace), kompletní vyšvlečení a vyšetření kůže, pátrání po otravě (vpichy, blistry, zápach), traumatu, vyrážce (purpura u meningokokcémie). Prevence sekundárního poškození mozku: termomanagement, poloha hlavy 30°, normoglykemie, normonatremie.

Časté chyby

  • Nezměřená glykemie – nejčastější přehlédnutá a plně reverzibilní příčina bezvědomí.
  • Flumazenil naslepo (Anexate) u smíšené intoxikace nebo chronického užívání BZD může vyvolat křeče – podávat uvážlivě.
  • Zaměnění postiktálního stavu / nonkonvulzivního statu za jinou příčinu – při nejasném protrahovaném komatu zvaž EEG.
  • Opomenutí ochrany dýchacích cest u klesajícího GCS – aspirace zásadně zhoršuje prognózu.

Související