Definice: Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) = rychle se rozvíjející ložiskové (méně často difuzní) postižení mozku cévního původu, trvající > 24 h nebo vedoucí k úmrtí. Dělí se na ischemickou (~80 % – uzávěr/zúžení tepny) a hemoragickou (~20 % – intracerebrální a subarachnoidální krvácení). Time is brain – při uzávěru velké tepny odumírá ~1,9 milionu neuronů za minutu, proto je iktus časově kritický stav.

Reference-first

Přednemocniční rozpoznání (FAST + BELFAST), „Last Seen Well”, glykemie, permisivní hypertenze a triáž do iktového centra jsou detailně v Akutní cévní mozková příhoda (CMP). Tady je nemocniční / neurointenzivistická a klasifikační nadstavba: dělení a etiologie, klinika dle povodí, diagnostika (NIHSS, CT/CTA), reperfuzní léčba a management na JIP/iktové jednotce. Problematiku nitrolební hypertenze řeší 12 Kraniotrauma, nitrolební tlak.

1. Definice a dělení

TypPodílMechanismusPodtypy
Ischemická CMP~80 %uzávěr / kritické zúžení mozkové tepny → fokální hypoperfuzemozkový infarkt, TIA (reverzibilní)
Hemoragická CMP~20 %ruptura cévní stěny, krev mimo cévní řečištěintracerebrální (ICH), subarachnoidální (SAK)
  • Ischemie: kritická hypoperfuze → jádro infarktu (ireverzibilní) obklopené penumbrou (funkčně utlumená, ale zachranitelná tkáň). Cílem reperfuze je záchrana penumbry dřív, než přejde do jádra.
  • Klinicky nelze ischemii a krvácení spolehlivě odlišit – proto je nativní CT mozku prvním krokem u každého suspektního iktu (vyloučí krvácení před trombolýzou).

Klasifikace ischemické CMP (TOAST)

PodtypPříčinaTypický obraz
Aterotrombotická (velké tepny)ateroskleróza extra-/intrakraniálních tepen, lokální trombóza nebo arterio-arteriální embolizacečasto kolísavý začátek, předchozí TIA, stenóza ACI
Kardioembolickáembolus ze srdce – fibrilace síní, chlopenní vady, IM, endokarditidanáhlý maximální deficit, často velká tepna (LVO)
Lakunární (malé tepny)mikroangiopatie perforátorů (hypertenze, DM)klasické lakunární syndromy, bez kortikálních příznaků
Jiná určenádisekce, vaskulitida, trombofiliemladší pacienti, atypická anamnéza
Neurčenákryptogenní nebo více příčin současnědg. per exclusionem

2. Rizikové faktory

  • Neovlivnitelné: věk, mužské pohlaví, genetika, prodělaná CMP/TIA.
  • Ovlivnitelné: arteriální hypertenze (nejvýznamnější), fibrilace síní (kardioembolizace), diabetes mellitus, dyslipidemie, kouření, abúzus alkoholu, obezita, fyzická inaktivita, stenóza ACI.
  • Specifické pro SAK: neléčená aneuryzmata, polycystóza ledvin, kouření, hypertenze, abúzus kokainu.

3. Klinika dle cévního povodí

Tíže a rychlost nástupu závisí na stupni uzávěru a funkčnosti kolaterál. Společné příznaky: fatická porucha, mono-/hemiparéza, hemihypestezie, výpadek zorného pole, dysartrie, dysfagie, porucha vědomí, ataxie.

PovodíTypický syndrom
ACM (a. cerebri media) – nejčastějšíkontralaterální hemiparéza a hemihypestezie (víc HK a obličej), deviace bulbů k ložisku, afázie (dominantní hemisféra) nebo hemineglect (nedominantní), homonymní hemianopsie
ACA (a. cerebri anterior)kontralaterální paréza s převahou DK, abulie, inkontinence, frontální syndrom
ACP (a. cerebri posterior)homonymní hemianopsie, poruchy vizuálního zpracování, paměti; při bilaterálním postižení kortikální slepota
Vertebrobazilárnízávrať, nystagmus, diplopie, dysartrie, dysfagie, ataxie, zkřížené syndromy, porucha vědomí; nebezpečná bazilární okluze (locked-in, vysoká mortalita)

Kortikální vs. lakunární syndromy

  • Kortikální (postižení mozkové kůry): afázie, neglect, hemianopsie, apraxie → svědčí pro uzávěr velké tepny (LVO), kandidát na trombektomii.
  • Lakunární (hluboké perforátory, bez kortikálních příznaků): čistě motorická hemiparéza, čistě senzitivní iktus, ataktická hemiparéza, dysartrie–clumsy hand.

TIA (tranzitorní ischemická ataka)

Přechodný fokální deficit z ischemie bez prokazatelného infarktu na zobrazení; klinicky obvykle odezní do hodiny. Varovný příznak – vysoké riziko dokončené CMP v následujících dnech (riziko stratifikujeme skóre ABCD²). Vyžaduje urgentní vyšetření a sekundární prevenci, ne bagatelizaci.

4. Diagnostika („time is brain”)

  • Anamnéza: čas vzniku / „Last Seen Well” (rozhoduje o reperfuzní léčbě), antikoagulancia/antiagregancia, komorbidity. U wake-up stroke se za začátek bere doba usnutí (event. rozhoduje MR mismatch).
  • Vyloučit napodobeniny (stroke mimics): vždy glykemie (hypoglykemie imituje CMP), dále epileptický záchvat s Toddovou parézou, migréna s aurou, intoxikace.
  • NIHSS (National Institutes of Health Stroke Scale): standardizované skóre tíže iktu (0–42). Hodnotí vědomí, okohybnost, zorné pole, faciální parézu, sílu končetin, ataxii, čití, řeč/afázii, dysartrii, neglect. Slouží k indikaci léčby, monitoraci vývoje a komunikaci v týmu (≥ 6 obvykle svědčí pro LVO).
  • Zobrazení:
    • Nativní CT mozku – první krok: vyloučí/potvrdí krvácení; časné známky ischemie (hyperdenzní tepna, setření kortikomedulární hranice) bývají diskrétní.
    • CT angiografie (CTA) – průkaz uzávěru velké tepny (indikace trombektomie), stenóz, aneuryzmatu.
    • CT perfuze / MR (DWI) – odlišení jádra a penumbry (mismatch), klíčové pro rozšířené časové okno a wake-up stroke.

5. Terapie ischemické CMP

Princip: čím dříve reperfuze, tím lepší výsledek. Reperfuzní léčba (trombolýza a/nebo trombektomie) se vždy řídí časovým oknem, NIHSS a zobrazením.

5.1 Intravenózní trombolýza (IVT)

  • Lék: Altepláza (rt-PA) 0,9 mg/kg i.v. (max. 90 mg), 10 % jako bolus, zbytek v infuzi za 60 min. Alternativou je tenektepláza (jednorázový bolus, vyšší fibrinová specificita, menší pokles fibrinogenu – stále častěji preferovaná, zvláště před trombektomií). Mechanismus: vazba na fibrin → konverze plasminogenu na plasmin → fibrinolýza.
  • Časové okno: standardně do 4,5 h od vzniku; ve vybraných případech dle perfuzního zobrazení (mismatch) i déle / u wake-up stroke.
  • Hlavní komplikace: symptomatické intracerebrální krvácení, dále angioedém a vzácně anafylaxe.
  • Vybrané kontraindikace: krvácení na CT, nedávné velké krvácení/operace/trauma, TK > 185/110 mmHg neztlumitelný, INR vysoké / účinná antikoagulace (NOAC), trombocytopenie, glykemie mimo bezpečné rozmezí, krátká očekávaná délka přežití.

5.2 Mechanická trombektomie (MT)

  • Endovaskulární odstranění trombu (stent-retriever / aspirace) u uzávěru velké tepny (LVO) – typicky proximální ACM (M1), ACI, bazilární tepna.
  • Časové okno: standardně do 6 h, u vybraných pacientů až 24 h (rozhoduje příznivý perfuzní/klinický mismatch).
  • Lze kombinovat s předchozí IVT („bridging”) nebo jako primární léčbu. Provádí se v komplexním iktovém centru.

5.3 Management krevního tlaku u ischemie

  • Permisivní hypertenze – udržuje perfuzi penumbry; agresivní snižování škodí.
  • Před trombolýzou / trombektomií je nutné dosáhnout TK < 185/110 mmHg; po reperfuzi obvykle udržovat < 180/105 mmHg (≥ 24 h).
  • Lék volby k řízenému snížení: titrovatelná i.v. antihypertenziva – např. Urapidil nebo labetalol (titračně).

Klíčový rozdíl v cílech TK

Ischemie: TK toleruj „vysoko” (permisivní hypertenze), agresivně snižuj jen kvůli reperfuzní léčbě (< 185/110). Hemoragie (ICH): TK naopak aktivně snižuj (cíl sTK obvykle ~140 mmHg), aby se zmenšil růst hematomu. Záměna cílů může pacientovi uškodit.

6. Hemoragická CMP

6.1 Intracerebrální krvácení (ICH)

  • Etiologie: ruptura cévní stěny při arteriální hypertenzi (nejčastěji), amyloidní angiopatie, koagulopatie/antikoagulace, AV-malformace, angiom, tumor.
  • Klinika: náhlý vznik, bolest hlavy, nauzea/zvracení, porucha vědomí, lateralizace, okohybná porucha, fatická porucha, křeče – tíže dle lokalizace a objemu. Prognóza horší než u ischemie.
  • Léčba:
    • Časná kontrola TK – snížení sTK k ~140 mmHg snižuje expanzi hematomu (titrovatelná i.v. antihypertenziva).
    • Reverze antikoagulace / koagulopatie (viz 6.3).
    • Neurochirurgie dle nálezu: zevní komorová drenáž (hydrocefalus/komorové krvácení), evakuace hematomu, dekompresivní kraniektomie u expanzivního edému.
    • Podpůrná léčba a management nitrolební hypertenze – viz 12 Kraniotrauma, nitrolební tlak.

6.2 Subarachnoidální krvácení (SAK)

  • Etiologie: nejčastěji ruptura mozkového aneuryzmatu do subarachnoidálního prostoru (může se šířit i do tkáně/komor).
  • Klinika: náhlá „nejhorší bolest hlavy v životě” (thunderclap, často vázaná na vzestup TK – námaha, defekace, koitus), meningismus, nauzea/zvracení, porucha vědomí, ložiskové příznaky.
  • Závažnost: ~1/3 pacientů umírá v úvodu (samotné krvácení nebo časný rebleeding), polovina přeživších s významným deficitem.
  • Diagnostika: nativní CT (časná senzitivita vysoká), CTA / DSA (zdroj – aneuryzma); při negativním CT a přetrvávajícím podezření lumbální punkce (xantochromie).
  • Léčba:
    • Zajištění aneuryzmatu co nejdříve: endovaskulární coiling nebo neurochirurgický clipping (event. wrapping) – prevence rebleedingu.
    • Kontrola TK a koagulopatie, klid, analgezie, podpůrná léčba.
    • Prevence/léčba vazospasmů: nimodipin (kalciový blokátor) – zlepšuje neurologický výsledek; udržení normovolemie a TK.
    • Řešení komplikací: hydrocefalus (komorová drenáž), minerálový rozvrat (hyponatremie – CSW/SIADH).

6.3 Reverze antikoagulace u krvácení

  • Warfarin: vitamin K + koncentrát protrombinového komplexu (PCC) – rychlá náhrada faktorů.
  • DOAC: specifická antidota – idarucizumab (dabigatran), andexanet alfa (inhibitory faktoru Xa); jinak PCC.
  • Heparin: Protamin sulfát (1 mg / 100 IU UFH; LMWH jen částečně).
  • Dle nálezu doplnit fibrinogen a destičky (cílená korekce dle koagulace/ROTEM).

7. Komplikace a neurointenzivní péče

  • Nitrolební hypertenze a maligní edém (rozsáhlý infarkt ACM, velké ICH) → monitorace, osmoterapie, event. dekompresivní kraniektomie – principy viz 12 Kraniotrauma, nitrolební tlak.
  • Hemoragická transformace ischemického ložiska (zvl. po reperfuzi).
  • Epileptické záchvaty – při protrahovaném záchvatu postup jako Status epilepticus.
  • Komplikace SAK: rebleeding, vazospasmy, hydrocefalus, minerálový rozvrat.
  • Cílená podpůrná péče (neuroprotektivní prostředí):
    • Oxygenace/ventilace: SpO₂ > 94 %, normokapnie; při GCS ≤ 8 / bulbární dysfunkci zvážit zajištění dýchacích cest.
    • Normoglykemie – hyper- i hypoglykemie zhoršují výsledek.
    • Normotermie – horečka zhoršuje ischemii, aktivně léčit.
    • Polohování se zvýšenou horní polovinou těla ~30° (pokud TK dovolí).
    • Sekundární prevence ischemie: antiagregace ASA (zahájit až po vyloučení krvácení / s odstupem po trombolýze), antikoagulace u fibrilace síní, statin, korekce rizik.
    • Časná rehabilitace, logopedie, ergoterapie, psychologická a sociální péče.

Prevence aspirace a dysfagie

Porucha polykání je u CMP velmi častá a zvyšuje riziko aspirační pneumonie. Do provedení screeningu dysfagie platí NPO (nic per os, včetně léků a tekutin). Při poruše vědomí / bulbární dysfunkci zajistit dýchací cesty a zvýšenou polohu hlavy.

Take-home

  • CMP = ischemická (~80 %) vs. hemoragická (~20 %, ICH + SAK); klinicky se nedají odlišit → CT jako první krok.
  • Time is brain – rozhoduje čas vzniku, NIHSS a zobrazení; reperfuze (trombolýza do ~4,5 h, trombektomie u LVO až 24 h) co nejdříve.
  • Pozor na opačné cíle TK: permisivní hypertenze u ischemie vs. aktivní snižování u krvácení.
  • Klíčová je i podpůrná léčba: korekce koagulopatie, normoglykemie, normotermie, prevence aspirace.

Související