Definice: Náhlé příhody břišní (NPB) jsou akutní, potenciálně život ohrožující stavy v dutině břišní, které se typicky projevují náhlou silnou bolestí břicha a mohou rychle progredovat do orgánového selhání (selhání ledvin, oběhu, dýchání). Vyžadují neodkladnou diagnostiku a rozhodnutí, zda pacienta léčit konzervativně (bez operace), nebo operačně. Mezi NPB řadíme stavy zánětlivé (appendicitida, cholecystitida), perforační (proděravění orgánu), ileózní (neprůchodnost střeva), cévní (uzávěr tepen zásobujících střevo) a další.

Reference-first

Detailní diferenciální diagnostika bolestí břicha je v Diferenciální diagnostika akutní bolesti břicha. Systémové komplikace řeš v 01 Šok a 06 Sepse, septický šok, infekce.

1. Praktická klasifikace NPB

  1. Zánětlivé – appendicitida (zánět červovitého přívěsku slepého střeva), cholecystitida (zánět žlučníku), divertikulitida (zánět výchlipek stěny tlustého střeva).
  2. Perforační – perforovaný gastroduodenální vřed (proděravění vředu žaludku nebo dvanáctníku → únik obsahu do dutiny břišní), perforace střeva.
  3. Ileózní a strangulační – obstrukce (mechanická překážka v průsvitu střeva), volvulus (otočení střeva kolem vlastní osy → zaškrcení cév), uskřinuté kýly (obsah kýly se zasekne a nelze vrátit zpět → hrozí odumření tkáně).
  4. Cévní – mezenteriální ischemie (nedokrvení střeva uzávěrem mezenteriálních tepen), krvácení do dutiny břišní (hemoperitoneum).
  5. Urologické/gynekologické stavy napodobující NPB (např. torze varlete, mimoděložní těhotenství, torze ovariální cysty).

2. Klinické červené vlajky

  1. Hemodynamická nestabilita (nízký krevní tlak, rychlý pulz, známky šoku), alterace vědomí (zmatenost, somnolence), laktátová acidóza (nahromadění laktátu v krvi jako známka nedostatečného prokrvení tkání).
  2. Generalizované peritoneální dráždění (defans – napětí celé břišní stěny, difuzní bolestivost, pozitivní Blumbergův příznak) nebo rychlá progrese bolesti.
  3. Zástava plynů/stolice (pacient nepouští plyny ani stolici), opakované zvracení, ileózní meteorismus (nafouklé břicho při neprůchodnosti střeva).
  4. Septický obraz (systémová reakce na infekci – tachykardie, horečka, hypotenze), febrilie (teplota nad 38 °C), oligourie (snížené množství moči pod 0,5 ml/kg/h – známka selhávání ledvin).

3. Diagnostický algoritmus

  1. Primární stabilizace a časná analgezie.
  2. Laboratorní panel (KO, CRP, laktát, ionty, koagulace) + krevní skupina při riziku operace/krvácení.
  3. UZ (ultrazvuk) břicha jako screening, CT (výpočetní tomografie) břicha s kontrastem jako klíčové rozhodovací vyšetření.
  4. Přesný časový záznam symptomů, re-evaluace nálezu v krátkých intervalech.

4. Léčebná strategie

  1. NPO (nic per os – pacient nesmí jíst ani pít), i.v. tekutiny (intravenózní infuze), korekce minerálů a acidobazické rovnováhy (ABR – rovnováha kyselin a zásad v organismu).
  2. Nazogastrická dekomprese (zavedení sondy nosem do žaludku k odsávání obsahu a snížení tlaku) při zvracení/ileózním syndromu dle indikace.
  3. Empirická ATB (antibiotika podaná ještě před znalostí konkrétního původce) při suspektní infekční/perforační etiologii.
  4. Časná source control (chirurgické odstranění zdroje infekce/kontaminace) – laparoskopie (operace přes malé řezy s kamerou), laparotomie (otevřená operace břicha), endoskopie nebo intervenční radiologie – dle příčiny.

Praktická chyba

Dlouhé sledování bez opakované klinické a laboratorní re-evaluace zvyšuje riziko pozdní operace a komplikací.

5. Guideline přístup

  1. WSES (World Society of Emergency Surgery): včasná stratifikace rizika (roztřídění pacientů podle závažnosti), časná CT diagnostika a adekvátní source control.
  2. ERAS (Enhanced Recovery After Surgery – principy zrychleného zotavení po operaci): časná mobilizace (vstávání z lůžka co nejdříve), racionální analgezie (cílená úleva od bolesti), prevence pooperačního ileu (obnovení střevní pasáže) a trombózy (prevence krevních sraženin).

Farmakologie (urgentní návaznost)

Související