Definice: Náhlé příhody břišní zánětlivé jsou akutní zánětlivé procesy orgánů uvnitř dutiny břišní (intraabdominálních), které mohou rychle přecházet do peritonitidy (zánětu pobřišnice – membrány vystýlající dutinu břišní), sepse (život ohrožující systémové odpovědi organismu na infekci) a multiorgánové dysfunkce (postupné selhávání více orgánů najednou – ledviny, plíce, oběh). Patří sem nejčastěji appendicitida, cholecystitida, cholangitida a divertikulitida.

Reference-first

Systémový management infekce a šoku je popsán v 06 Sepse, septický šok, infekce a 01 Šok. Diferenciální diagnostika bolesti břicha je v Diferenciální diagnostika akutní bolesti břicha.

1. Nejčastější jednotky

  1. Akutní appendicitida (zánět červovitého přívěsku slepého střeva – nejčastější chirurgická urgence břicha).
  2. Akutní cholecystitida (zánět žlučníku, typicky při ucpání žlučníkového vývodu kamenem) / cholangitida (zánět žlučových cest – závažnější, s triádou: horečka, ikterus, bolest pod pravým žeberním obloukem).
  3. Akutní divertikulitida (zánět divertiklů – výchlipek stěny tlustého střeva, nejčastěji v esovité kličce – sigmatu).
  4. Lokální abscesy dutiny břišní (ohraničené hnisavé kolekce v břiše).

2. Klinický obraz

  1. Bolest s postupnou lokalizací (zpočátku difuzní, postupně se ohraničuje na místo zdroje), subfebrilie (37,0–38,0 °C) / febrilie (nad 38 °C), nauzea (nevolnost).
  2. Lokální peritoneální známky (bolestivost při palpaci, lokální defans – napětí břišní stěny nad postiženým orgánem), elevace CRP (C-reaktivní protein – stoupá při zánětu) a leukocytóza (zvýšený počet bílých krvinek).
  3. U seniorů a imunokompromitovaných (pacienti s oslabenou imunitou – po transplantaci, na chemoterapii, s HIV apod.) bývá obraz atypický a méně nápadný (menší bolest, nižší teplota i přes závažný nález).

3. Diagnostika

  1. UZ (ultrazvuk) břicha jako první volba (žlučník, apendix, absces).
  2. CT (výpočetní tomografie) s kontrastem při nejasném nálezu nebo komplikovaném průběhu.
  3. U cholangitidy doplnit cholestatické parametry (ALP – alkalická fosfatáza, GMT – gama-glutamyltransferáza, přímý bilirubin) a zobrazit žlučové cesty (UZ, případně MRCP – magnetická rezonance žlučových cest).

4. Léčba

  1. Tekutinová resuscitace, analgezie, antiemetika.
  2. Cílená/empirická ATB (antibiotika – empirická = podaná podle odhadu před znalostí kultivace; cílená = dle výsledku kultivace a citlivosti) dle pravděpodobného zdroje a lokální rezistence.
  3. Source control (chirurgické odstranění zdroje infekce): appendektomie (odstranění červovitého přívěsku), cholecystektomie (odstranění žlučníku), drenáž abscesu (zavedení drénu k odvodu hnisu), případně resekční výkon (odstranění postižené části střeva).
  4. U vybraných nekomplikovaných forem možný konzervativní postup se striktní kontrolou.

5. Rizikové situace

  1. Difuzní peritonitida (rozšířený zánět pobřišnice po celé dutině břišní) a septická nestabilita (šokový stav při sepsi – hypotenze, tachykardie).
  2. Imunosuprese (potlačená imunita), vysoký věk, polymorbidita (přítomnost více chronických nemocí současně).
  3. Selhání konzervativní léčby do 24-48 hodin.

6. Guideline přístup

  1. WSES (World Society of Emergency Surgery): časná source control a včasná chirurgická indikace u komplikovaných infekcí.
  2. Tokyo Guidelines (TG – mezinárodně uznávaný standard): stratifikace závažnosti cholecystitidy/cholangitidy do stupňů (I – lehká, II – středně těžká, III – těžká), podle nichž se určuje časování drenáže žlučových cest a operace.

Farmakologie (dle urgentního přehledu)

Související