Definice: Krvácení do GIT (gastrointestinálního traktu) je akutní ztráta krve do průsvitu (lumen) trávicí trubice – může být z horního GIT (žaludek, dvanáctník, jícen) nebo dolního GIT (tlusté střevo, konečník). Perforační NPB (náhlá příhoda břišní) je proděravění stěny dutého orgánu (např. žaludku, střeva) s únikem obsahu do dutiny břišní, což vede k peritonitidě (zánětu pobřišnice). Oba stavy jsou život ohrožující a vyžadují rychlou diagnostiku a léčbu.
Reference-first
Podrobné schéma krvácení je v 17 Krvácení do GIT. Obecný šokový postup v 01 Šok a infekční komplikace v 06 Sepse, septický šok, infekce.
1. Klinické rozdělení
- Krvácení horní GIT: hematemeza (zvracení krve – čerstvé nebo podobné kávové sedlině), meléna (černá dehtovitá stolice – krev natřávená žaludečními šťávami).
- Krvácení dolní GIT: hematochezie (čerstvá červená krev ve stolici – typicky z tlustého střeva; pozor, při masivním horním krvácení může krev projít i nenatřávená).
- Perforace: náhlá prudká bolest (pacient přesně určí okamžik začátku), peritoneální dráždění (defans, Blumbergův příznak), riziko difuzní peritonitidy (zánět pobřišnice rozšířený po celém břiše).
2. Diagnostika
- Hemodynamická stratifikace (rozdělení pacientů podle stability oběhu – TK, pulz, šokový index), laboratorní panel včetně koagulace (srážlivost krve) a krevní skupiny (příprava na transfuzi).
- Endoskopie (vyšetření kamerou zavedenou do trávicího traktu) je klíčová u krvácení – umožňuje současně diagnostiku (najde zdroj) i hemostázu (zastavení krvácení – klipem, koagulací, injekcí).
- CT angiografie (CT vyšetření zaměřené na cévy – zobrazí místo úniku kontrastní látky) při aktivním krvácení/nejasném zdroji.
- CT břicha při suspekci perforace; volný plyn (pneumoperitoneum – vzduch v dutině břišní, který tam normálně není) je zásadní nález potvrzující perforaci.
3. Akutní léčba
- Dva žilní vstupy (dva periferní žilní katétry velkého průsvitu pro rychlé podávání tekutin), volumoterapie (náhrada ztrát tekutin infuzemi), transfuzní strategie dle stavu (erytrocyty, plazma, trombocyty).
- U suspektního varikózního krvácení (krvácení z jícnových varixů – rozšířených žíl jícnu při portální hypertenzi u cirrhózy jater) časně vasoaktivní léčba (terlipresin – snižuje tlak v portálním řečišti) + ATB (antibiotika jako profylaxe infekce).
- U nevárikózního horního krvácení (krvácení z jiné příčiny než varixy – např. vřed) časně PPI (inhibitory protonové pumpy – např. omeprazol; snižují kyselost žaludku a podporují hojení).
- Perforace: NPO (nic per os), širokospektrá ATB (antibiotika pokrývající široké spektrum bakterií), časná chirurgická source control (operace k odstranění zdroje kontaminace – sušura perforace, resekce).
4. Endoskopie a chirurgie
- ESGE (European Society of Gastrointestinal Endoscopy): časná endoskopie do 24 h, urgentněji při hemodynamické nestabilitě.
- Selhání endoskopické hemostázy (nepodaří se zastavit krvácení endoskopicky) → radiologická intervence (embolizace – ucévání krvácející tepny katetrem) nebo chirurgie.
- U perforace je standardem operační řešení dle lokalizace a kontaminace.
Farmakologie (přesné odkazy)
5. Guideline přístup
- ESGE: riziková stratifikace, časování endoskopie, endoskopická hemostáza jako první volba.
- Baveno konsenzus (mezinárodní doporučení pro portální hypertenzi): varikózní krvácení řešit kombinací endoskopické ligace (gumové prstence na varixy) a farmakologické léčby (vazoaktivní léky + ATB).
- WSES (World Society of Emergency Surgery): perforace jako časově kritická indikace k source control (operaci).