Definice: Tachykardie = srdeční frekvence > 100/min u dospělého. Sama o sobě není diagnóza, ale příznak – může být fyziologická (kompenzační odpověď na hypovolemii, bolest, horečku, hypoxii) nebo projevem primární arytmie. Klíčové je odlišit sinusovou tachykardii (řešit příčinu, ne frekvenci) od patologické tachyarytmie a posoudit, zda pacient arytmii hemodynamicky toleruje.

Reference-first

Přednemocniční algoritmus dle ERC (ABCDE, rozhodovací strom stabilní/nestabilní, energie kardioverze, konkrétní dávky adenosinu/amiodaronu, pre-alert) je detailně v Tachykardie. Tady je nemocniční a elektrofyziologická nadstavba: mechanismy arytmií, systematická EKG klasifikace podle šířky QRS a pravidelnosti, diferenciace VT vs. SVT s aberací, antikoagulace u fibrilace síní a management torsades. Dávky se zde záměrně neopakují – viz Tachykardie a Farmakologie.

1. Elektrofyziologický přehled (mechanismy)

Tachyarytmie vznikají třemi základními mechanismy – jejich rozlišení vysvětluje, proč některé arytmie reagují na vagové manévry/adenosin a jiné ne:

MechanismusPodstataTypické arytmieReakce na adenosin
Reentry (krouživý vzruch)vzruch krouží okruhem se zónou pomalého vedení a jednosměrnou blokádouAVNRT, AVRT, flutter síní, většina VT, fibrilace síní (mikroreentry)přeruší reentry s uzlem (AVNRT/AVRT); flutter/FiS jen zpomalí převod
Zvýšená automacieabnormálně rychlá spontánní depolarizace ektopického ložiskasinusová tachykardie, fokální síňová tachykardie, některé VTpřechodně zpomalí, ale neukončí
Spouštěná aktivita (triggered)následné depolarizace (EAD/DAD) – často při ↑QT, intoxikaci, hypokalemiitorsades de pointes, digitalisové arytmiebez efektu

Proč na tom záleží

AV uzel je „úzké hrdlo“ převodu mezi síněmi a komorami. Vagové manévry a adenosin přechodně blokují AV uzel → u reentry okruhu zahrnujícího uzel (AVNRT/AVRT) arytmii ukončí, u síňových arytmií (flutter, FiS, síňová tachykardie) pouze odkryjí síňovou aktivitu (flutterové vlny, nepravidelnost) a pomohou diagnóze. Diagnostická hodnota adenosinu je proto stejně cenná jako terapeutická.

2. EKG klasifikace (šířka QRS a pravidelnost)

Základní rozdělení, které řídí celý management. První otázka: úzké, nebo široké QRS? Druhá: pravidelné, nebo nepravidelné?

Úzké QRS (< 0,12 s) = supraventrikulárníŠiroké QRS (≥ 0,12 s)
Pravidelnésinusová tachykardie, AVNRT, AVRT, flutter síní s pravidelným převodem (např. 2:1), fokální síňová tachykardiekomorová tachykardie (VT) – do prokázání opaku!, SVT s raménkovou blokádou / aberací, antidromní AVRT
Nepravidelnéfibrilace síní, flutter síní s variabilním převodem, multifokální síňová tachykardieFiS s raménkovou blokádou, FiS u preexcitace (WPW), polymorfní VT / torsades de pointes

Široký komplex = dokud neprokážeš opak, je to VT

U tachykardie se širokým QRS vždy předpokládej komorovou tachykardii, zvláště u pacienta s anamnézou ICHS/strukturálního postižení srdce. Záměna VT za „SVT s aberací“ a podání verapamilu/blokátoru AV uzlu může být fatální. Pro VT svědčí: AV disociace, fúzní a zachycené stahy (capture/fusion beats), QRS > 0,14 s, konkordance v hrudních svodech, extrémní osa.

Vodítka pro čtení 12svodového EKG

  • Pravidelnost: změř RR intervaly; absolutní nepravidelnost (+ chybějící P vlny) = fibrilace síní.
  • P vlny a jejich vztah ke QRS: přítomné a vázané (sinusová/síňová tachy), pilovité flutterové vlny ~300/min (flutter), nepřítomné/disociované (VT).
  • Šířka a morfologie QRS: úzké → supraventrikulární; široké → VT vs. aberace.
  • QT interval: dlouhé QT + polymorfní VT = torsades de pointes (jiný management – viz sekce 7).
  • Delta vlna v klidovém EKG / po verzi: preexcitace (WPW) – kontraindikace blokátorů AV uzlu u FiS.

3. Etiologie a spouštěče

  • Fyziologické / sekundární (sinusová tachykardie): hypovolemie a krvácení (viz 10 Hemoragický šok), bolest, horečka/sepse (viz 06 Sepse, septický šok, infekce), hypoxie, anémie, úzkost, fyzická zátěž.
  • Kardiální: ICHS / akutní ischemie (viz Akutní koronární syndrom (STEMI)), srdeční selhání, kardiomyopatie, chlopenní vady, akcesorní dráha (WPW).
  • Metabolické / iontové: hypertyreóza, hypokalemie, hypomagnezemie, hypoxie, acidóza.
  • Toxické / farmakologické: kofein, sympatomimetika, kokain/amfetaminy, digoxin (proarytmie), léky prodlužující QT, abstinenční stavy (alkohol).
  • Mechanismus oběhového dopadu: rychlá frekvence zkracuje diastolu → ↓ plnění komor → ↓ tepový objem a současně ↑ spotřeba O₂ myokardem → ischemie a další zhoršení čerpací funkce (viz 04 Oběhové selhání).

4. Posouzení stability

Rozhoduje, zda volíme elektrickou (kardioverzi) nebo farmakologickou strategii. Hledáme známky, že tachykardie pacienta ohrožuje:

Známka nestabilityProjev
Šokhypotenze (sTK < 90), hypoperfuze, mramoráž, CRT > 2 s, ↑laktát
Synkopa / porucha vědomínízký srdeční výdej, presynkopa
Srdeční selháníplicní edém, chrůpky, distenze krčních žil
Ischemie myokardubolest na hrudi, ST změny na EKG

Stabilní vs. nestabilní

Nestabilní (alespoň jedna známka) → okamžitá synchronizovaná elektrická kardioverze v analgosedaci. Stabilní → čas na 12svodové EKG, diagnózu rytmu a cílenou farmakologickou léčbu. Detailní algoritmus a energie výbojů viz Tachykardie.

5. Management dle typu (nemocniční pohled)

Cílem je buď kontrola rytmu (návrat na sinus), nebo kontrola frekvence, podle typu arytmie, trvání a stability. Konkrétní dávky a ředění viz Tachykardie a Farmakologie.

Úzké QRS, pravidelné (AVNRT/AVRT)

  • Vagové manévry první volby – modifikovaný Valsalvův manévr (s pasivním zvednutím nohou), masáž karotického sinu (ne u stenózy/šelestu).
  • Adenosin při selhání manévrů – přeruší reentry přes AV uzel; podávat za běžícího EKG (zachytí mechanismus terminace).
  • Alternativně Verapamil (ne u širokého QRS a ne u srdečního selhání) nebo betablokátor.

Úzké QRS, nepravidelné (fibrilace síní / flutter s variabilním převodem)

  • Kontrola frekvence (rate control): betablokátor (Metoprolol, ultrakrátký Esmolol) nebo blokátor kalciových kanálů; u srdečního selhání Digoxin.
  • Kontrola rytmu (verze): elektrická kardioverze nebo farmakologická (Propafenon u srdce bez strukturálního postižení, Amiodaron) – pozor na trvání arytmie a antikoagulaci (viz sekce 6).

Široké QRS, pravidelné (VT, příp. SVT s aberací)

  • Při jistotě/předpokladu VT u stabilního pacienta: antiarytmikum – Amiodaron, alternativně Lidokain (zejm. ischemická VT).
  • Při nejistotě se chovej jako k VT; adenosin lze zvážit jen u striktně pravidelné monomorfní tachykardie k odlišení SVT s aberací.

Široké QRS, nepravidelné (FiS s blokádou/preexcitací, polymorfní VT)

  • FiS u WPW (preexcitace): NEpodávej blokátory AV uzlu (adenosin, verapamil, betablokátor, digoxin) – hrozí urychlení převodu akcesorní dráhou až degenerace do fibrilace komor. Volba: elektrická kardioverze (event. antiarytmikum dle pracoviště).
  • Polymorfní VT / torsades: viz sekce 7.

Nestabilní pacient (jakýkoli typ)

  • Synchronizovaná elektrická kardioverze v analgosedaci; při neúspěchu antiarytmikum (Amiodaron) a opakování výboje. Postup, energie a sedace viz Tachykardie.

6. Fibrilace síní a antikoagulace

  • Riziko verze: trvá-li FiS > 48 h (nebo není doba známa), může se v síni (zvl. v oušku) vytvořit trombus → kardioverze (elektrická i farmakologická) nese riziko embolizace a CMP.
  • Postup: u FiS > 48 h verzi odložit a buď zajistit 3–4 týdny adekvátní antikoagulace před verzí, nebo vyloučit trombus jícnovou echokardiografií (TEE); po verzi antikoagulace pokračuje min. 4 týdny.
  • CHA₂DS₂-VASc = skóre rizika tromboembolie u nevalvulární FiS, určuje indikaci dlouhodobé antikoagulace:
FaktorBody
C – srdeční selhání1
H – hypertenze1
A₂ – věk ≥ 75 let2
D – diabetes1
S₂ – prodělaná CMP/TIA/embolie2
V – cévní onemocnění (IM, ICHDK, plát aorty)1
A – věk 65–74 let1
Sc – ženské pohlaví1
  • Interpretace: muž ≥ 1 / žena ≥ 2 → zvážit antikoagulaci; vyšší skóre = vyšší roční riziko CMP. Krvácivé riziko se hodnotí skóre HAS-BLED.

Nestabilní = neodkládat

U hemodynamicky nestabilní FiS se kardioverze neodkládá kvůli antikoagulaci – přednost má záchrana oběhu. Antikoagulace se zahájí co nejdříve dle stavu.

7. Torsades de pointes a magnezium

  • Definice: polymorfní VT na podkladě prodlouženého QT (vrozeného nebo získaného – léky prodlužující QT, hypokalemie, hypomagnezemie, bradykardie). Na EKG charakteristické „kroucení“ os QRS kolem izolinie.
  • Léčba volby: Magnesium sulfuricum i.v. (i při normální hladině Mg) – stabilizuje membránu a tlumí spouštěnou aktivitu (EAD).
  • Další opatření: vysadit a korigovat vyvolávající příčinu (QT-prolongující léky, doplnit kalium a magnezium), při bradykardii-dependentní formě zrychlit frekvenci (overdrive – izoprenalin nebo dočasná kardiostimulace), což zkrátí QT.
  • Degenerace do FK / bezpulzová polymorfní VT: defibrilace (nesynchronizovaný výboj) a postup dle 21 KPR.

Magnezium dávkování

Konkrétní dávky magnezia u torsades viz Magnesium sulfuricum a Tachykardie.

Související