Definice: Bolest břicha je subjektivní symptom, který může vycházet z viscerálních (útrobních – orgány břišní dutiny) nebo parietálních (nástěnných – pobřišnice vystýlající břišní stěnu) struktur. Peritoneální dráždění je soubor klinických známek (bolestivost při pohmatu, napětí břišní stěny, bolest při uvolnění tlaku), které svědčí pro zánět nebo perforaci (proděravění) pobřišnice – jedná se o varovný signál vyžadující urgentní chirurgické posouzení.

Reference-first

Diferenciální diagnostiku akutní bolesti břicha a systémový management kriticky nemocného nerozepisujeme do detailu; navazuje na Diferenciální diagnostika akutní bolesti břicha, 01 Šok a 06 Sepse, septický šok, infekce.

1. Klinický význam

  1. Bolest břicha je častý vstupní symptom od benigních stavů po život ohrožující NPB.
  2. Peritoneální známky – defans (reflexní napětí břišní stěny jako obranná reakce na zánět v břiše), palpační bolestivost a bolest při dekompresi (tzv. Blumbergův příznak – bolest se zhorší, když vyšetřující prudce uvolní tlak na břicho) – zvyšují pravděpodobnost chirurgické příčiny.
  3. Časová osa obtíží, migrace bolesti (typicky u appendicitidy bolest začíná kolem pupku a stěhuje se do pravého podbřišku) a doprovodné projevy (zvracení, zástava plynů, horečka, synkopa – krátká ztráta vědomí) jsou rozhodující pro triáž (roztřídění pacientů podle naléhavosti).

2. Patofyziologické typy bolesti

Typ bolestiCharakterTypické příčiny
Viscerální (útrobní)tupá, difuzní, střední čáradistenze orgánu (rozepětí stěny), ischemie (nedokrvení), spasmus (křeč hladké svaloviny)
Somatická (parietální – z nástěnné pobřišnice)ostrá, lokalizovaná, zhoršená pohybemperitonitida (zánět pobřišnice), perforace (proděravění orgánu), pokročilý zánět
Přenesená (referred pain)projekce bolesti mimo skutečný zdrojpodráždění bránice → bolest ramene; biliární strom (žlučové cesty) → bolest pod pravou lopatkou; retroperitoneum (prostor za pobřišnicí) → bolest v zádech

3. Diagnostický postup

  1. Primárně ABCDE (systematický přístup: Airway – dýchací cesty, Breathing – dýchání, Circulation – oběh, Disability – neurologie, Exposure – celkové vyšetření), zhodnocení perfuze (prokrvení tkání) a analgetizace (úleva od bolesti) bez odkladu diagnostiky.
  2. Cílená anamnéza (začátek, lokalizace, charakter, progresivita, stolice/moč, gynekologická anamnéza).
  3. Fyzikální vyšetření: inspekce, auskultace, palpace, peritoneální příznaky, per rectum dle indikace.
  4. Laboratoř: KO (krevní obraz), CRP (C-reaktivní protein – marker zánětu), laktát (ukazatel tkáňové hypoxie), ionty, renální/jaterní testy, lipáza (enzym slinivky – elevace u pankreatitidy), koagulace, moč; u fertilních žen hCG (těhotenský hormon – k vyloučení gravidity).
  5. Zobrazování: UZ (ultrazvuk) jako první krok, CT (výpočetní tomografie) s kontrastem při nejasnosti nebo závažnosti, RTG (rentgen) pouze selektivně.

4. Diferenciální diagnostika (prakticky)

  1. Zánětlivé NPB (náhlé příhody břišní): appendicitida (zánět červovitého přívěsku), cholecystitida (zánět žlučníku), divertikulitida (zánět výchlipek střevní stěny).
  2. Perforační příčiny (proděravění stěny orgánu): vředová choroba (perforace žaludečního/duodenálního vředu), perforace tračníku (tlustého střeva).
  3. Ileózní/strangulační příčiny: mechanický ileus (neprůchodnost střeva způsobená překážkou), uskřinutá kýla (strangulace – zaškrcení obsahu kýly s ohrožením cév → ischemie).
  4. Cévní příčiny: mezenteriální ischemie (nedokrvení střeva uzávěrem mezenteriálních tepen, které zásobují střevo), ruptura aneurysmatu (prasknutí výdutě tepny, nejčastěji aorty).
  5. Mimobřišní příčiny: AIM (akutní infarkt myokardu), PE (plicní embolie), bazální pneumonie (zápal plic v dolních lalocích – může imitovat bolest břicha), ketoacidóza (metabolická komplikace, typicky u diabetu).

5. Terapeutické principy

  1. NPO (nic per os – pacient nesmí jíst ani pít), žilní vstup (i.v. kanyla), vyvážená tekutinová resuscitace (doplnění objemu infuzemi), monitorace diurézy (sledování množství moči jako ukazatel perfuze ledvin).
  2. Analgezie titračně; antiemetika a korekce vnitřního prostředí.
  3. Při suspekci infekční/perforační etiologie časná ATB (antibiotická) léčba dle lokálního protokolu.
  4. Časná chirurgická konzultace při peritoneálním dráždění, hemodynamické nestabilitě (pokles krevního tlaku, tachykardie, známky šoku) nebo progresi nálezu.

Farmakologie (navazuje na urgent)

6. Guideline přístup (stručně)

  1. WSES (World Society of Emergency Surgery) doporučuje časné CT u nejasných NPB a včasnou source control (chirurgické odstranění zdroje infekce/kontaminace) při peritonitidě (zánětu pobřišnice).
  2. ESGE (European Society of Gastrointestinal Endoscopy) podporuje urgentní endoskopii (vyšetření trávicího traktu ohebným přístrojem s kamerou) u podezření na krvácení/perforační komplikace horní části GIT (gastrointestinálního traktu) dle kliniky.

Související