Definice: Krvácení do gastrointestinálního traktu = únik krve do lumen trávicí trubice, klinicky se projevující hematemézou, melénou, enteroragií nebo okultním krvácením. Dělí se podle Treitzova ligamenta (flexura duodenojejunalis) na horní GIT (nad ligamentem) a dolní GIT (pod ligamentem); střední GIT (tenké střevo) se někdy vyčleňuje samostatně. Závažnost sahá od klinicky němé okultní ztráty po masivní život ohrožující krvácení s hemoragickým šokem.

Reference-first

Přednemocniční pohled na masivní krvácení z jícnových varixů (ochrana DC, polohování, terénní terapie, pre-alert) je detailně v Masivní krvácení z horního GIT (Varixy) – zde neopakuji. Resuscitace oběhu, transfuzní strategie, permisivní hypotenze a MTP jsou v 10 Hemoragický šok; obecná patofyziologie šoku a monitoring v 01 Šok. Tato poznámka je komplexní gastroenterologicko-intenzivistická nadstavba: dělení, diferenciální diagnostika příčin, skórovací systémy, endoskopická a farmakologická terapie a záchytné metody při selhání.

1. Dělení a klinické projevy

  • Horní GIT (nad Treitzovým ligamentem): jícen, žaludek, duodenum. Tvoří ~80 % akutních krvácení, vyšší mortalita.
  • Dolní GIT (pod Treitzovým ligamentem): kolon, rektum, anus (+ střední GIT = tenké střevo). Většinou méně dramatické, často intermitentní.
ProjevPopisTypická lokalizace
Hematemézazvracení čerstvé červené krve nebo natrávené („kávová sedlina“)horní GIT
Melénačerná, dehtovitá, zapáchající stolice (natrávená krev)horní GIT (i pomalé z pravého kolon)
Enteroragie (hematochezie)čerstvá červená krev / sraženiny per rectumdolní GIT (nebo masivní horní GIT s rychlým pasážem)
Okultní krvácenímakroskopicky neviditelné, záchyt FOB/FIT testem; projev sideropenickou anemiíkdekoli, často malignita

Past lokalizace podle barvy

  • Meléna vyžaduje pomalý průchod (≥ ~8 h) – tmavne natrávením; svědčí spíše pro horní zdroj, ale i pravostranné kolon.
  • Masivní hemateméza může vést k enteroragii – rychlý tranzit nestihne krev natrávit. Hemodynamicky nestabilní pacient s „krví per rectum“ proto může krvácet z horního GIT → zvážit nejprve gastroskopii.

2. Příčiny

2.1 Horní GIT

PříčinaPoznámka
Vředová choroba gastroduodenanejčastější příčina; H. pylori, NSAID/ASA, stres; krvácení z eroze cévy na spodině vředu
Jícnové (a fundální) varixykomplikace portální hypertenze u jaterní cirhózy – viz 16 Jaterní selhání, Masivní krvácení z horního GIT (Varixy)
Mallory-Weissův syndrompodélná trhlina sliznice v oblasti GE junkce po opakovaném zvracení (alkohol, hyperemeze)
Erozivní / hemoragická gastritida, ezofagitidaNSAID, alkohol, stresové vředy u kriticky nemocných
Malignitakarcinom žaludku/jícnu; chronické okultní i akutní krvácení
Angiodysplazie, Dieulafoyova lézeméně časté cévní zdroje

2.2 Dolní GIT

PříčinaPoznámka
Divertikulóza / divertikulární krvácenínejčastější příčina masivní enteroragie u seniorů; obvykle bezbolestné
Angiodysplaziecévní malformace, zvl. pravé kolon a u seniorů
Kolorektální karcinom a polypyokultní i zjevné krvácení; nutné dovyšetření
IBD (Crohn, ulcerózní kolitida)krvavé průjmy, příměs hlenu – viz Diferenciální diagnostika akutní bolesti břicha
Hemoroidy, anální fisuranejčastější zdroj drobné čerstvé krve na stolici (per partes diagnóza – nepodcenit závažnější zdroj)
Ischemická kolitida, infekční kolitida, postpolypektomické krvácenídalší příčiny

3. Odhad závažnosti a skórovací systémy

  • Klinicky: vitální funkce (TF, TK, dechová frekvence, CRT, mentace), známky šoku (viz 10 Hemoragický šok – pozor, normální TK krvácení nevylučuje), množství a charakter krve, komorbidity, antikoagulace/antiagregace, jaterní onemocnění.
  • Laboratorně: krevní obraz (Hb v akutní fázi „nestíhá“ pro zpožděný refill), urea (vzestup u horního GIT – resorpce krve), koagulace, jaterní testy, krevní skupina + křížová zkouška, laktát, ABR.
SkóreKdy / k čemuPrincip
Glasgow-Blatchford (GBS)před endoskopií, triáž; identifikuje nízkorizikové k ambulantnímu postupuurea, Hb, systolický TK, TF, meléna, synkopa, jaterní/srdeční onemocnění; 0–1 = velmi nízké riziko
Rockallodhad rizika rebleedingu a mortalityklinická část (věk, šok, komorbidity) + endoskopická část (zdroj, stigmata krvácení)

Forrestova klasifikace (endoskopická)

Hodnotí vředové krvácení a riziko recidivy: Ia stříkající arteriální, Ib prosakující, IIa viditelná céva, IIb adherující koagulum, IIc hematinová spodina, III čistá spodina (nejnižší riziko). Vyšší třídy = indikace k endoskopické terapii.

4. Iniciální management (ABCDE)

  • A/B: ochrana dýchacích cest – masivní hemateméza ohrožuje aspirací; u poruchy vědomí / nezvladatelného zvracení zvážit včasnou intubaci (RSI), připravit odsávání. Kyslík dle SpO₂.
  • C: dva velkoobjemové i.v. vstupy (14–16 G), odběry vč. křížové zkoušky. Resuscitace oběhu → detailně 10 Hemoragický šok.
    • Tekutiny: balancované krystaloidy (Plasmalyte, Ringerfundin) jako most ke krvi – nepřelévat.
    • Vazopresory (Noradrenalin) jen jako přemostění hluboké hypotenze navzdory objemu, nenahrazují krev.
  • D/E: GCS (hypoperfuze vs. jaterní encefalopatie), prevence hypotermie, vyšetření per rectum.
  • Korekce koagulace: reverze antikoagulancií dle příčiny (např. protamin u heparinu, koncentrát protrombinového komplexu/vitamin K u warfarinu), substituce dle ROTEM/TEG a laboratoře; cílově korigovat trombocytopenii.

Restriktivní transfuzní strategie

U stabilizovaného nevariceálního i variceálního krvácení je doporučen restriktivní práh transfuze erytrocytů při Hb < 70 g/l, cíl ~70–90 g/l. U ICHS/nestabilní koronární nemoci zvážit vyšší práh (~80 g/l). Liberální transfuze zhoršuje výsledky (u varixů navíc zvyšuje portální tlak → riziko recidivy). U aktivně masivně krvácejícího / nestabilního pacienta se neřídíme jen číslem Hb a aktivujeme MTP (poměr 1:1:1, viz 10 Hemoragický šok).

5. Farmakoterapie

  • Inhibitory protonové pumpy (PPI) i.v. – u nevariceálního (hlavně vředového) krvácení: omeprazol 80 mg i.v. bolus, poté kontinuálně 8 mg/h (160 mg/24 h). Stabilizuje koagulum (zvýšení intragastrického pH); ideálně před i po endoskopii. Nenahrazuje endoskopickou hemostázu.
  • Variceální krvácení – vazoaktivní léčba (zahájit už při podezření, ještě před endoskopií):
    • Terlipresin 2 mg i.v. á 4 h (snižuje portální tlak) – analog vazopresinu.
    • Somatostatin / oktreotid – alternativa dle protokolu (kontinuální infuze); v lokální Farmakologie nejsou samostatně uvedeny.
  • ATB profylaxe u cirhotiků s GIT krvácením (snižuje mortalitu a recidivu) – standardně ceftriaxon 1 g/24 h; lze využít i jiný cefalosporin 3. generace cefotaxim.
  • Kyselina tranexamová (TXA): u netraumatického GIT krvácení rutinně nedoporučena (studie HALT-IT neprokázala přínos, riziko TEN); zvážit jen individuálně při masivní ztrátě.
  • Prokinetikum (erytromycin i.v.) lze podat před gastroskopií ke zlepšení přehlednosti (vyprázdnění žaludku) – dle pracoviště.

6. Endoskopie (diagnostika + terapie)

  • Timing: gastroskopie (EGD) u horního GIT obvykle do 24 h po stabilizaci; u nestabilního masivního krvácení urgentně po resuscitaci. Kolonoskopie u dolního GIT po přípravě střeva, urgentní jen výjimečně.
  • Diagnostika: lokalizace zdroje + stigmata krvácení (Forrest), odběr biopsií (malignita), zhodnocení varixů.
  • Terapeutické metody:
MetodaIndikace
Ligace gumovými kroužky (band ligation)metoda volby u jícnových varixů
Sklerotizacevarixy (zvl. fundální/žaludeční), alternativa; aplikace cyanoakrylátového lepidla u žaludečních varixů
Hemoklipymechanické uzavření krvácející cévy (vřed, Dieulafoy, postpolypektomie)
Termokoagulace / argon-plazma koagulace (APC)angiodysplazie, plošné a vředové zdroje
Injekční terapie (adrenalin)dočasná hemostáza vstříknutím ředěného adrenalinu – vždy kombinovat s druhou metodou

Kombinovaná hemostáza

U vředu s vysokým rizikem (Forrest Ia–IIa) se doporučuje kombinace dvou metod (např. injekce adrenalinu + klip nebo termokoagulace), protože samotná injekční terapie má vyšší riziko recidivy.

7. Záchytné (rescue) metody při selhání endoskopie

  • Balonková tamponáda (Sengstaken-Blakemore / Minnesota sonda) – dočasná mechanická komprese jícnových/žaludečních varixů jako most k definitivnímu řešení (max. ~24 h, riziko ischemie/perforace, nutná ochrana DC).
  • Self-expandibilní jícnový stent – alternativa balonkové tamponády u varixů.
  • TIPS (transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat) – při selhání endoskopie u variceálního krvácení; snižuje portální tlak (riziko/zhoršení jaterní encefalopatie – viz 16 Jaterní selhání).
  • Angiografická embolizace – cílené uzavření krvácející tepny u nevariceálního horního i dolního GIT (zdroj nedosažitelný/refrakterní endoskopicky).
  • Chirurgie – ultimum refugium při selhání všech předchozích metod (resekce, podvaz, devaskularizace).

8. Specifika krvácení u jaterní cirhózy

  • Krvácení z varixů je důsledkem portální hypertenze při cirhóze – komplexně viz 16 Jaterní selhání.
  • Koagulopatie (snížená syntéza faktorů, trombocytopenie při hypersplenismu) zhoršuje krvácení – korekce dle aktuálního stavu, ne paušálně.
  • Vazoaktivní léčba + ATB profylaxe + endoskopická ligace tvoří základní triádu; eskalace na balonkovou tamponádu/stent a TIPS při selhání.
  • Krvácení často spouští jaterní encefalopatii (resorpce krevní bílkoviny) a může dekompenzovat jaterní funkce → laktulóza, korekce vnitřního prostředí.
  • Restriktivní transfuze a opatrná volumoterapie (nadměrná náhrada zvyšuje portální tlak).

Časté chyby

  • Podcenění hemodynamicky nestabilního pacienta s enteroragií – může jít o masivní horní GIT (gastroskopie dřív než kolonoskopie).
  • Liberální transfuze / přelití krystaloidy – zhoršení výsledku, u varixů vzestup portálního tlaku a recidiva.
  • Opomenutí ATB profylaxe u cirhotika.
  • Spoléhání na samotnou injekci adrenalinu bez kombinované hemostázy.
  • Zaměňování hemoroidálního krvácení za benigní bez vyloučení malignity u rizikového pacienta.

Související