Cíl: Během prvních minut odlišit hypovolemický vs. kardiogenní šok a nespustit léčbu, která pacienta zhorší.
Reference-first
Teorie je v Nediferencovaný šok, 01 Šok, 10 Hemoragický šok a Akutní plicní edém (Kardiogenní šok-selhání). Tady jsou jen praktické rozdíly a okamžité kroky.
1. Rychlé odlišení u lůžka
| Osa | Hypovolemický | Kardiogenní |
|---|---|---|
| Dominantní problém | málo intravaskulárního objemu | selhání pumpy |
| Typický bedside obraz | ”suchý” pacient, často po ztrátách | ”přetížený” pacient, často dušný |
| Reakce na bolus 250-500 ml | často přechodné zlepšení perfuze/tlaku | snadné zhoršení dušnosti a městnání |
| Co je riziková chyba | pozdní náhrada objemu a pozdní kontrola krvácení | agresivní volumoterapie |
2. Co udělám hned teď: hypovolemický
- Zajistím vstupy, oxygenaci, monitoraci, opakované přehodnocení po každém bolusu.
- Podám menší bolusy Plasmalyte / Ringerfundin a sleduji klinickou odpověď.
- Aktivně hledám zdroj ztrát (krvácení, dehydratace, třetí prostor); u krvácení priorita hemostáza.
- Při podezření na hemoragii podám časně TXA a eskaluji dle 10 Hemoragický šok.
- Pokud ani po adekvátní náhradě není perfuze dostatečná, titruji Noradrenalin jako most.
3. Co udělám hned teď: kardiogenní
- Volím restriktivní objemový přístup (spíš malé testovací bolusy nebo žádné).
- Při nízkém výdeji zvažuji Dobutamin; při výrazné hypotenzi titruji Noradrenalin.
- U městnání/plicního edému dle stavu přidávám odlehčující léčbu (viz Akutní plicní edém (Kardiogenní šok-selhání), včetně Furosemid).
- Myslím na rychlé směrování na pracoviště schopné definitivní kardiální intervence.
4. Praktické “red flags” pro okamžitou změnu strategie
- Po tekutinách rychle narůstá dušnost/městnání → zastavit volumoterapii, přehodnotit na kardiogenní komponentu.
- Přes opakované bolusy bez jasné odpovědi trvá hypoperfuze → nepokračovat slepě, eskalovat vazopresor a hledat příčinu.
- Obraz je smíšený (např. sepse + srdeční dysfunkce) → kombinovat opatrné tekutiny a vazoaktivní podporu dle reakce.