Definice: Akutní poškození ledvin (AKI) = náhlý (hodiny–dny) pokles glomerulární filtrace s retencí dusíkatých látek, poruchou bilance tekutin, iontů a acidobazické rovnováhy; je potenciálně reverzibilní. Chronické selhání ledvin (CKD) = ireverzibilní, progresivní úbytek funkčního parenchymu. Náhrada funkce ledvin (RRT) je podpůrná, nikoli kauzální terapie – „kupuje čas”, než se ledviny zotaví, nebo přemosťuje k chronickému programu/transplantaci.

Reference-first

Přednemocniční rozpoznání a urgentní terapie život ohrožující hyperkalémie (EKG, stabilizace myokardu, redistribuce K⁺) je detailně v Život ohrožující hyperkalémie; rabdomyolýza jako příčina AKI v Crush syndrom; dialyzovatelné otravy v Intoxikace (Obecný postup a Antidota). Tady je intenzivistická nadstavba: stadia AKI dle KDIGO, patofyziologie, diagnostika a hlavně indikace, metody a principy náhrady funkce ledvin.

1. Definice a stadia AKI dle KDIGO

AKI definujeme při splnění kteréhokoli z kritérií: vzestup S-kreatininu ≥ 26,5 µmol/l za 48 h, nebo vzestup na ≥ 1,5násobek výchozí hodnoty za posledních 7 dní, nebo diuréza < 0,5 ml/kg/h po dobu ≥ 6 h.

StadiumKreatininDiuréza
11,5–1,9× výchozí, nebo ↑ ≥ 26,5 µmol/l< 0,5 ml/kg/h po dobu 6–12 h
22,0–2,9× výchozí< 0,5 ml/kg/h po dobu ≥ 12 h
3≥ 3,0× výchozí, nebo kreatinin ≥ 354 µmol/l, nebo zahájení RRT< 0,3 ml/kg/h ≥ 24 h, nebo anurie ≥ 12 h

Kreatinin zaostává

Kreatinin je opožděný marker – stoupá až s odstupem hodin po inzultu a je ovlivněn svalovou hmotou, hydratací a věkem. Diuréza je často citlivější a časnější ukazatel. Jednorázová „normální” hodnota AKI nevylučuje, sleduj trend.

2. Etiologie (prerenální / renální / postrenální)

Dělení podle místa inzultu určuje terapii – první krok u každého AKI je odlišit tyto tři kategorie.

TypMechanismusTypické příčinyKlíč
Prerenálníhypoperfuze ledvin, parenchym intaktníhypovolémie, 01 Šok (jakýkoli typ), srdeční selhání, jaterní selháníreverzibilní při včasné korekci objemu/perfuze
Renální (intrinsická)poškození parenchymuakutní tubulární nekróza (ischemie, nefrotoxiny, kontrastní látka), 06 Sepse, septický šok, infekce, rabdomyolýza (Crush syndrom), glomerulonefritida, intersticiální nefritidaprotrahovaná prerenální příčina přechází do ATN
Postrenálníobstrukce odtoku močihypertrofie prostaty, urolitiáza, nádor, neurogenní měchýřnutné včasné USG – derivace moči řeší příčinu

Prerenální → renální

Nejčastější příčinou AKI na JIP je akutní tubulární nekróza vzniklá z protrahované hypoperfuze a/nebo sepse. Neléčená prerenální azotémie přechází v ireverzibilní strukturální poškození – proto je včasná resuscitace oběhu zároveň nejlepší prevencí AKI.

3. Patofyziologie a klinika

Selhávající ledviny ztrácejí schopnost vylučovat, koncentrovat a regulovat vnitřní prostředí. Klinicky dominuje:

  • Oligurie (< 0,5 ml/kg/h) / anurie – ale existuje i polyurická forma (porucha koncentrace).
  • Retence dusíkatých látek (azotémie → urémie): ↑ urea, kreatinin. Urémický syndrom = nauzea, zvracení, anorexie, encefalopatie (foetor, třes, zmatenost až kóma), krvácivost (dysfunkce destiček), urémická perikarditida (absolutní indikace dialýzy).
  • Hyperhydratace / přetížení tekutinami: periferní a plicní edém, hypertenze, riziko respiračního selhání – častý důvod akutní RRT u oligurického pacienta.
  • Metabolická acidóza (s vysokým anion gapem) – retence netěkavých kyselin (sulfáty, fosfáty); přispívá k hyperkalémii a snižuje účinnost katecholaminů.
  • HYPERKALÉMIE – akutní život ohrožující komplikace: ledviny jsou hlavní cestou vylučování K⁺. Riziko maligních arytmií a náhlé zástavy (PEA/asystolie). Akcelerují ji acidóza, rozpad tkání (rabdomyolýza, tumor lysis) a kalium šetřící léky. Urgentní postup viz Život ohrožující hyperkalémie.
  • Další: hyperfosfatémie, hypokalcémie, hyperurikémie, anémie (↓ erytropoetin – u CKD).

Chronické selhání ledvin (stručně)

  • Progresivní, ireverzibilní pokles GFR (klasifikace CKD G1–G5 dle eGFR; G5 / eGFR < 15 = selhání, indikace chronického dialyzačního programu nebo transplantace).
  • Nejčastěji diabetická a hypertenzní nefropatie.
  • Adaptace na chronickou urémii → pacient toleruje vyšší hodnoty než při akutním vzestupu; přesto riziko akutní dekompenzace (vynechaná dialýza → hyperkalémie a hyperhydratace – typický pre-alert v Život ohrožující hyperkalémie).
  • AKI na podkladě CKD (“acute-on-chronic”) je častá a má horší prognózu.

4. Diagnostika

  • Biochemie séra: urea, kreatinin (a výpočet eGFR), ionty (K⁺, Na⁺, Ca²⁺, fosfáty), ABR (metabolická acidóza, anion gap, laktát).
  • Vyšetření moči: chemicky + sediment (válce, erytrocyty, leukocyty), specifická hmotnost/osmolalita; frakční exkrece sodíku (FENa): < 1 % svědčí pro prerenální příčinu, > 2 % pro ATN.
  • USG ledvin a močových cest: klíčové k vyloučení postrenální obstrukce (dilatace dutého systému, hydronefróza) a posouzení velikosti ledvin (malé, hyperechogenní = chronicita).
  • EKG: vždy při hyperkalémii (hrotnaté T, rozšíření QRS, sinusoida – viz Život ohrožující hyperkalémie).
  • Bilance tekutin: příjem/výdej, hmotnost, klinický odhad volémie (náplň krčních žil, edémy, plicní městnání).

5. Management (konzervativní)

  • Léčba vyvolávající příčiny – nejdůležitější krok: korekce hypovolémie a perfuze (prerenální), source control + ATB (septická ATN), derivace moči (postrenální obstrukce), vysazení nefrotoxinů.
  • Bilance tekutin: u prerenálního AKI tekutinová resuscitace; u hyperhydratovaného oligurického pacienta naopak restrikce a diuretika.
  • Diuretika: Furosemid pouze u zachované diurézy k řešení převodnění – nepřevádí oligurické AKI na neoligurické a nezlepšuje prognózu, neoddaluj kvůli němu indikovanou RRT.
  • Úprava dávkování léků dle renálních funkcí: redukovat/upravit interval u léků vylučovaných ledvinami (řada ATB, LMWH, digoxin, gabapentin aj.); vyhnout se nefrotoxinům (NSAID, aminoglykosidy, kontrastní látka).
  • Korekce vnitřního prostředí: acidóza – zvážit hydrogenuhličitan sodný u těžké metabolické acidózy; hyperfosfatémie – vazače fosfátů.
  • Řešení hyperkalémie (přemostění do dialýzy): stabilizace myokardu kalciem, redistribuce K⁺ inzulínem s glukózou a nebulizací salbutamolu, eliminace (furosemid při diuréze, iontoměniče) – kompletní algoritmus v Život ohrožující hyperkalémie. Definitivní řešení refrakterní hyperkalémie je dialýza.

6. Indikace náhrady funkce ledvin (mnemotechnika AEIOU)

RRT indikujeme při život ohrožující komplikaci refrakterní na konzervativní terapii – ne podle jednoho čísla, ale podle klinického stavu a trendu.

IndikacePoznámka
AAcidózatěžká metabolická acidóza refrakterní na terapii
EElektrolytyhyperkalémie refrakterní/rychle progredující (viz Život ohrožující hyperkalémie)
IIntoxikacedialyzovatelné látky – etylenglykol, metanol, lithium, salicyláty (viz Intoxikace (Obecný postup a Antidota))
OOverloadpřetížení tekutinami / plicní edém refrakterní na diuretika
UUrémieurémické komplikace – encefalopatie, perikarditida, krvácivost

7. Metody náhrady funkce ledvin

MetodaPrincipKdy
Intermitentní hemodialýza (IHD)krátké (3–5 h) vysokoúčinné sezení, dominuje difuzehemodynamicky stabilní pacient, chronický program, rychlá korekce hyperkalémie/intoxikace
Kontinuální (CRRT)pomalá kontinuální eliminace 24 h/denhemodynamicky nestabilní pacient na JIP (vazopresory), riziko mozkového edému – pozvolná, šetrná k oběhu
Peritoneální dialýza (PD)dialyzát v dutině břišní, peritoneum jako membrána, difuze + ultrafiltrace osmotickyspíše chronicky/u dětí; v intenzivní péči dospělých dnes minimálně

Modality CRRT

  • CVVH (kontinuální veno-venózní hemofiltrace) – čistí konvekcí (substituční roztok).
  • CVVHD (hemodialýza) – čistí difuzí (proti dialyzátu).
  • CVVHDF (hemodiafiltrace) – kombinace difuze i konvekce.

IHD vs. CRRT

CRRT odstraňuje stejné množství vody a solutů, ale pomalu a plynule → lepší tolerance u nestabilního oběhu a menší riziko disekvilibria. IHD je rychlejší a praktičtější (krátké sezení), ale představuje větší hemodynamický a osmotický nápor.

8. Principy očišťovacích metod

  • Difuze – pohyb solutů přes membránu po koncentračním gradientu (do dialyzátu); účinná zejména pro malé molekuly (urea, kreatinin, K⁺). Základ HD.
  • Konvekce – „solvent drag”: soluty jsou strženy proudem ultrafiltrované plazmy přes membránu; lepší pro střední molekuly. Základ hemofiltrace, vyžaduje substituční roztok.
  • Ultrafiltrace – odstranění vody (objemu) díky tlakovému (transmembránovému) gradientu; řeší přetížení tekutinami.

9. Cévní přístup a okruh

  • Dialyzační CŽK (akutní RRT): širokoprůsvitový dvoucestný katétr (v. jugularis int., v. femoralis; v. subclavia se vyhýbáme – riziko stenózy ohrožující budoucí AV fistuli). Zavedení a péče viz 13 Cévní vstupy.
  • AV fistule / AV graft (chronický program): trvalý přístup pro chronicky dialyzované – viz 13 Cévní vstupy.
  • Antikoagulace okruhu (prevence srážení v mimotělním systému):
    • Regionální citrátová antikoagulace (RCA) – preferovaná u CRRT; chelatuje Ca²⁺ jen v okruhu, kalcium se substituuje zpět pacientovi → minimální systémová antikoagulace a nižší riziko krvácení (CAVE citrátová akumulace u jaterního selhání).
    • Heparin (systémový/regionální) – alternativa; vyšší riziko krvácení, riziko HIT.
    • Bez antikoagulace – u vysokého krvácivého rizika.

10. Komplikace dialýzy

  • Hypotenze – nejčastější, z rychlé ultrafiltrace / odstranění objemu (zejména IHD u nestabilních).
  • Disekvilibrační syndrom – při příliš rychlém poklesu urey vzniká osmotický gradient → edém mozku (bolest hlavy, nauzea, zmatenost, křeče); proto u rizikových (vysoká urea, mozkový edém) volíme pomalou CRRT.
  • Komplikace cévního přístupu – krvácení, infekce katétru/sepse, pneumotorax (viz 13 Cévní vstupy).
  • Krvácení z antikoagulace okruhu; srážení a ztráta okruhu.
  • Iontové dysbalance (hypokalémie, hypofosfatémie, metabolická alkalóza při citrátu), ztráty tepla a hypotermie, ztráty živin a léků (úprava dávek ATB při CRRT).

Související