Definice: Chirurgická sutura (steh, šití) je technika obnovy kontinuity tkání pomocí stehů, svorek nebo jiných aproximačních metod (prostředků k přiblížení okrajů rány) s cílem zajistit hojení při minimálním tkáňovém traumatu. Jde o jeden z nejzákladnějších chirurgických úkonů – správná volba materiálu a techniky stehu významně ovlivňuje rychlost hojení, riziko infekce i kosmetický výsledek.

Reference-first

Prevence ranné infekce, sepse a komplikací kriticky nemocných je rozebrána v 01 Asepse a antisepse, 17 Infekce a sepse v chirurgii a 20 Komplikace pacientů v intenzivní péči. Zde je technická a materiálová propedeutika sutur.

1. Cíle správné sutury

  • Přesná adaptace (přiložení) okrajů rány bez ischemizace (bez nadměrného tažení, které by zastavilo prokrvení).
  • Dostatečná pevnost do doby biologického zhojení.
  • Minimalizace cizorodé reakce a infekčních komplikací.

2. Základní dělení šicích materiálů

KritériumTypy
Vstřebatelnostvstřebatelné (tělo je postupně rozloží) vs. nevstřebatelné (zůstávají trvale, nutno odstranit)
Struktura vláknamonofilní (jedno vlákno) vs. pletené/multifilní (spleť více vláken)
Původpřírodní vs. syntetické

3. Praktické vlastnosti materiálů

Materiálová vlastnostKlinický význam
Pevnost v tahuudržení aproximace rány
Tkáňová reaktivitariziko zánětlivé odpovědi
Kapilarita vláknariziko transportu bakterií (pletené vlákno může vzínat tekutinu s bakteriemi)
Manipulační vlastnostibezpečnost uzlu, rychlost práce
  • Monofil (jednovláknový materiál) obecně lépe odolává kolonizaci bakteriemi, multifil (pletený materiál) je často poddajnější a snadněji se uzluje.

4. Jehly a volba podle tkáně

  • Atraumatické jehly (vlákno je lisované přímo do jehly, tvoří jeden celek – nemusí se navlékat) jsou standard.
  • Řezné jehly (s ostřím na hraně): kůže a tužší tkáně.
  • Kulaté jehly (s hladkým kulatým profilem): cévy, střevo, parenchym (vniřek orgánů) – šetrnější k tkáni.
  • Volba velikosti jehly má odpovídat tloušťce a křehkosti tkáně.

5. Typy stehů a indikace

  1. Jednotlivý steh - univerzální, bezpečný při riziku infekce.
  2. Pokračující steh - rychlý, rovnoměrná distribuce tahu.
  3. Matracové stehy (steh prochází ránou dvakrát) – zvýšená opora okrajů, hemostatický efekt.
  4. Intradermální sutura (steh vedený uvnitř kůže, není vidět zvenčí) – kosmetika a komfort.
  5. Staplery/svorky (mechanické šicí přístroje) – rychlý uzávěr vybraných tkání a anastomóz (spojení dutých orgánů, např. střeva).

6. Zásady techniky

  • Atraumatická manipulace s tkání a respekt k perfuzi okrajů.
  • Uzly dostatečně pevné, ale ne ischemizující.
  • Průběžná kontrola hemostázy před definitivním uzávěrem.
  • V kontaminovaném terénu preferovat jednodušší a revizně vstřícnou techniku.

Chirurgická realita

Perfektní materiál neexistuje; volba je kompromis mezi pevností, biologickou tolerancí, rizikem infekce a místními podmínkami rány.

7. Komplikace související se suturou

  • Ischemie okrajů rány při nadměrném tahu.
  • Dehiscence při poddimenzované sutuře nebo infekci.
  • Cizotělesná reakce (tělo reaguje na šicí materiál jako na cizí těleso), granulom (uzlík zánětlivé tkáně), sinus tract (chodbový vřed – kanálek hnisu směřující na povrch).
  • Suturální absces, zejména u kontaminované rány.

8. Odstranění stehů a následná péče

  • Termín podle lokality, tenze rány a komorbidit pacienta.
  • Předčasné odstranění zvyšuje riziko dehiscence.
  • U rizikových ran zvážit postupné odstraňování.

Související